Pochází z křesťanské rodiny a církev navštěvuje takřka od narození. Nyní studuje dvě vysoké školy, z nichž jedna je i teologického zaměření. Věnuje se ale především pedagogické a sociální práci, léta šéfuje studentskému magazínu a angažuje se u mnoha českých umělců. Poznali jsme ho v květnu před zastávkou metra, když jsme "mladíkovi v klobouku" evangelizovali a on s úsměvem řekl: "To mi nemusíte říkat, to já vím už dávno."
Ondro, pamatuješ si, kdy jsi poprvé zaslechl o Ježíši?
"Přesně už to nevím, ale vybavuji si, že jsem jako malý chodil do besídky našeho evangelického sboru, kterou vedla i má maminka a tam jsme dělali různé aktivity a bylo nám čteno z dětských biblických knih "Věrní přátelé". Na to vzpomínám strašně rád. Pak si pamatuji, že mi rodiče každý večer četli z velké ilustrované bible podepsané Václavem Havlem. Doteď si z té doby vzpomínám na Samsona, Mojžíše, Davida a celý Kristův život. Myslím, že to byl asi největší základ. (směje se)"
Foto: Jana Hrušková
A jak to bylo u rodičů - bylo to z generace na generaci?
"To vůbec. Můj tatínek se k tomu dostal jako slepý k houslím. Neměl úplně "spořádaný" život a chtěl ho výrazně změnit, tak se začal s přáteli scházet a pátrat po biblickém učení a nakonec ho to ovlivnilo ku prospěchu. V církvi se poté potkal s mojí maminkou, která narozdíl od něj zase žila až moc ve spořádaném životě, ale stále jí něco chybělo. Tam se seznámili, a tak to vzniklo. Nicméně vím to jen zkresleně z vyprávění. Nebyl jsem ještě na světe. (směje se)"
Neměl jsi třeba problémy mezi spolužáky, když zjistili, že jsi křesťan?
Ani ne. Já se nikdy se spolužáky moc nebavil a vždy jsem byl takový exot. Naopak jsem se tím dělal zajímavým. (směje se) Svým způsobem jsem za to doteď rád, jelikož jsem se vyhnul mnoha problémům. Puberta u mě snad žádná neproběhla. (směje se)
Co v Tobě zanechala křesťanská výchova?
"Určitě slušnost a odstupy k mnohým věcem, jako například vymetání putik a diskoték, nahánění holek a další věci, které se mi teď nevybaví. Ale dále asi vlastnosti jako je pokora ve škole nebo v práci nebo třeba i pochopení lidí, že jsou takoví, jací jsou."
Teď ale už nebydlíš u rodičů a studuješ a pracuješ v Praze. Jaký to má na Tebe vliv?
"Né vždy pozitivní. (směje se) Já sice studuji, pracuji a bydlím v Praze, ale to jen díky rodičům, kteří mě stále milosrdně podporují. Bez nich bych tu nebyl. V Praze jsem se našel, mám tu mnoho přátel a pracuji v oborech, které mě baví. To je pro mě, zatím, asi ten největší zázrak."
Také studuješ teologii. Chystáš se jí v budoucnosti profesně věnovat?
"Tak to asi ne. Teologii - křesťanskou pedagogiku studuji, ale jen distančně. Jako student jsem sice stále evidovaný, ale prioritou je pro mě nyní speciální pedagogika, kterou studuji a dokonce v ní i pracuji. Teologii mám spíše jen jako zajímavost. Miluji Izrael a celkově židovskou kulturu, tak si rád v tomto doplním vzdělání."
Mimo jiné se věnuješ i novinařině a práci s umělci. Poznáváš mezi nimi i křesťany?
"Téměř vůbec. Novinařinu už teď tolik nedělám, je to strašný svět. Z jedné strany je sice hezké dělat rozhovory, chodit na VIP večírky se známými osobnostmi, ale to zákulisí není vůbec hezké. I když jsou třeba výjímky. Jsem strašně vděčný, že jsem mohl poznat paní farářku a navíc bývalou modelku Petru Šáchovou, se kterou nyní vytvářím mnoho křesťanských iniciativ. Je to asi ten nejlepší člověk mezi křesťany, kterého jsem kdy poznal. Stejně tak i výtvarnice Alexandra Hejlová, které nejsou cizí vlastnosti jako je pokora, úcta a slušnost."
Jak jsi mi již říkal, tak s paní farářkou máte několik projektů - například čtete z Bible a šíříte to na sociálních sítích. V čem tato iniciativa spočívá?
"Jedná se o takový spontánní projekt "Večerní čtení z Bible", kdy si Petra Šáchová připraví povídání o daném tématu a odkazuje se a čte z Bible. Začali jsme s tím někdy na začátku roku a má to velmi dobré ohlasy, tak s tím pokračujeme."
Když se díváš v současné době třeba na migrační krizi nebo i problematiku islámu, tak jaké z toho máš pocity jako křesťan?
Určitě jsem v tom dost konzervativní, ale mnohem větší nebezpečí - zvlášť v ČR, vidím spíše v různých sektách. Jsem v šoku, když vidím u jehovistů stát mladé lidi a oddaně se přizpůsobují jejich falešné bibli a zrůdným pravidlům. Asi chtějí mít někde jistotu, ale vybrali si ten nejhorší směr, který navíc nemá s křesťanstvím nic společného. Založil ho evidentně člověk, který měl asi podobné smýšlení jako Markýz de Sade. V tom vidím větší nebezpečí, ale samozřejmě těch sekt je více a stále se štěpí."
A poslední otázka - v čem konkrétně ti víra nejvíce pomohla?
Tak Bible je úžasné antidepresivum. Je to jakási naděje. Když je mi smutno, tak vždy vím, že mám tuto jistotu.
halon
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.