Pochází z křesťanské rodiny a církev navštěvuje takřka od narození. Nyní studuje dvě vysoké školy, z nichž jedna je i teologického zaměření. Věnuje se ale především pedagogické a sociální práci, léta šéfuje studentskému magazínu a angažuje se u mnoha českých umělců. Poznali jsme ho v květnu před zastávkou metra, když jsme "mladíkovi v klobouku" evangelizovali a on s úsměvem řekl: "To mi nemusíte říkat, to já vím už dávno."

Ondro, pamatuješ si, kdy jsi poprvé zaslechl o Ježíši?

"Přesně už to nevím, ale vybavuji si, že jsem jako malý chodil do besídky našeho evangelického sboru, kterou vedla i má maminka a tam jsme dělali různé aktivity a bylo nám čteno z dětských biblických knih "Věrní přátelé". Na to vzpomínám strašně rád. Pak si pamatuji, že mi rodiče každý večer četli z velké ilustrované bible podepsané Václavem Havlem. Doteď si z té doby vzpomínám na Samsona, Mojžíše, Davida a celý Kristův život. Myslím, že to byl asi největší základ. (směje se)"

Foto: Jana Hrušková

A jak to bylo u rodičů - bylo to z generace na generaci?

"To vůbec. Můj tatínek se k tomu dostal jako slepý k houslím. Neměl úplně "spořádaný" život a chtěl ho výrazně změnit, tak se začal s přáteli scházet a pátrat po biblickém učení a nakonec ho to ovlivnilo ku prospěchu. V církvi se poté potkal s mojí maminkou, která narozdíl od něj zase žila až moc ve spořádaném životě, ale stále jí něco chybělo. Tam se seznámili, a tak to vzniklo. Nicméně vím to jen zkresleně z vyprávění. Nebyl jsem ještě na světe. (směje se)"

Neměl jsi třeba problémy mezi spolužáky, když zjistili, že jsi křesťan?

Ani ne. Já se nikdy se spolužáky moc nebavil a vždy jsem byl takový exot. Naopak jsem se tím dělal zajímavým. (směje se) Svým způsobem jsem za to doteď rád, jelikož jsem se vyhnul mnoha problémům. Puberta u mě snad žádná neproběhla. (směje se) 

Co v Tobě zanechala křesťanská výchova?

"Určitě slušnost a odstupy k mnohým věcem, jako například vymetání putik a diskoték, nahánění holek a další věci, které se mi teď nevybaví. Ale dále asi vlastnosti jako je pokora ve škole nebo v práci nebo třeba i pochopení lidí, že jsou takoví, jací jsou."

Teď ale už nebydlíš u rodičů a studuješ a pracuješ v Praze. Jaký to má na Tebe vliv?

"Né vždy pozitivní. (směje se) Já sice studuji, pracuji a bydlím v Praze, ale to jen díky rodičům, kteří mě stále milosrdně podporují. Bez nich bych tu nebyl. V Praze jsem se našel, mám tu mnoho přátel a pracuji v oborech, které mě baví. To je pro mě, zatím, asi ten největší zázrak."

Také studuješ teologii. Chystáš se jí v budoucnosti profesně věnovat?

"Tak to asi ne. Teologii - křesťanskou pedagogiku studuji, ale jen distančně. Jako student jsem sice stále evidovaný, ale prioritou je pro mě nyní speciální pedagogika, kterou studuji a dokonce v ní i pracuji. Teologii mám spíše jen jako zajímavost. Miluji Izrael a celkově židovskou kulturu, tak si rád v tomto doplním vzdělání."

Mimo jiné se věnuješ i novinařině a práci s umělci. Poznáváš mezi nimi i křesťany?

"Téměř vůbec. Novinařinu už teď tolik nedělám, je to strašný svět. Z jedné strany je sice hezké dělat rozhovory, chodit na VIP večírky se známými osobnostmi, ale to zákulisí není vůbec hezké. I když jsou třeba výjímky. Jsem strašně vděčný, že jsem mohl poznat paní farářku a navíc bývalou modelku Petru Šáchovou, se kterou nyní vytvářím mnoho křesťanských iniciativ. Je to asi ten nejlepší člověk mezi křesťany, kterého jsem kdy poznal. Stejně tak i výtvarnice Alexandra Hejlová, které nejsou cizí vlastnosti jako je pokora, úcta a slušnost."

Jak jsi mi již říkal, tak s paní farářkou máte několik projektů - například čtete z Bible a šíříte to na sociálních sítích. V čem tato iniciativa spočívá?

"Jedná se o takový spontánní projekt "Večerní čtení z Bible", kdy si Petra Šáchová připraví povídání o daném tématu a odkazuje se a čte z Bible. Začali jsme s tím někdy na začátku roku a má to velmi dobré ohlasy, tak s tím pokračujeme."

 

Když se díváš v současné době třeba na migrační krizi nebo i problematiku islámu, tak jaké z toho máš pocity jako křesťan?

Určitě jsem v tom dost konzervativní, ale mnohem větší nebezpečí -  zvlášť v ČR, vidím spíše v různých sektách. Jsem v šoku, když vidím u jehovistů stát mladé lidi a oddaně se přizpůsobují jejich falešné bibli a zrůdným pravidlům. Asi chtějí mít někde jistotu, ale vybrali si ten nejhorší směr, který navíc nemá s křesťanstvím nic společného. Založil ho evidentně člověk, který měl asi podobné smýšlení jako Markýz de Sade. V tom vidím větší nebezpečí, ale samozřejmě těch sekt je více a stále se štěpí."

A poslední otázka - v čem konkrétně ti víra nejvíce pomohla?

Tak Bible je úžasné antidepresivum. Je to jakási naděje. Když je mi smutno, tak vždy vím, že mám tuto jistotu. 

halon